Logo a nadpis: Okrasné dřeviny

Magazín zajímavostí ze světa rostlin - únor 2005

Obsah:
Jedy (toxiny), Jedovaté dřeviny, Jedovaté sinice, Zajímavosti, Glosy (Nový kultivar, Živé ploty, Nečekaně...),


Jedy

Ve svém okolí se setkáváme s nejrozmanitějšími rostlinami, jejichž plody nebo jiné části mohou být jedlé, léčivé, ale i jedovaté. Jen dřevin se na našem území pěstuje asi 400 rodů, v téměř 15000 druzích a jejich kultivarech, z nichž nezanedbatelná část obsahuje ve svých orgánech více či méně nebezpečné toxické látky.
Ačkoliv podle statistik nejsou otravy rostlinami příliš časté ani u dětí, nelze nebezpečí podceňovat zejména tam, kde se plody podobají jedlému ovoci a zelenině, a to tím spíš, že jedovaté rostliny se běžně vyskytují ve veřejné zeleni a někdy dokonce i v zahradách škol a mateřských školek.

Mnohem horší je velmi rychle se zhoršující situace v našich rybnících, přehradách a jiných vodních nádržích, kde svými odpady přispíváme k prudce se zvyšující produkci nejrůznějších řas a sinic. Jejich toxicitu však zatím ještě velmi, velmi podceňujeme. Přitom se nejedná jen o koupání,
ale už i o pitnou vodu...


Jedovaté dřeviny
S jedovatými rostlinami se běžně setkáváme nejen ve volné přírodě, ale pěstujeme je v parcích, zahrádkách, i ve svých bytech. Je dobré vědět, které mezi jedovaté patří, a protože tyto stránky se věnují dřevinám, výběr jedovatých druhů uvádíme. Stejně toxické jsou i jejich početné kultivary:

Jalovec chvojka klášterská (Juniperus sabina) - jehličnatý keř polehavého vzrůstu, jehož plody, jehličí i větévky jsou prudce jedovaté. Jehličky i větvičky po rozetření nepříjemně pryskyřičně páchnou a chutnají hořce palčivě po kafru, proto ji volně žijící zvířata nespásají. U člověka šest kapek čistého oleje z chvojky způsobí těžkou otravu, projevující se zejména zvracením krvavými průjmy, záněty ledvin, v konečném stadiu otravy se dostavují křeče, postižený upadá do bezvědomí a umírá, na pokožce jed způsobuje silné dráždění s nekrózami až do hlubších vrstev.
Tis červený (Taxus baccata) - stálezelený jehličnan, jehož veškeré části - kromě sladce chutnajících dužnatých míšků - obsahují jedovatý taxin. Tento jed je nebezpečný zejména rychlým vstřebáváním trávicím ústrojím, již krátce po požití jedovaté části rostliny se objevuje zvracení, bolesti žaludku s průjmem a křečemi, poruchy srdeční činnosti a krevního oběhu, dýchací potíže - smrt nastává selháním srdce. Jed je nebezpečný pro člověka (zejména děti mohou při pojídání míšků rozkousat i jedovatá semena v nich obsažené) i zvířata, u ptáků se jedovaté účinky taxinu neprojevují.
Zerav (Thuja) - velmi často vysazované jehličnaté stromy nebo keře, jejichž všechny části jsou jedovaté. Otrava jedem z thuje (thujonem) se projevuje zevně podrážděním pokožky, vnitřně těžkým podrážděním žaludku a střev, křečemi, poškozením jater a ledvin.
Bez hroznatý (Sambucus racemosa) - nazývaný také bez červený podle barvy svých plodů obsahuje v semenech látku dráždící sliznice, způsobující nevolnost, zvracení, průjmy, bolesti břicha, hlavy a závratě. Podobně se projevuje otrava způsobená požitím většího množství nezralých plodů bez černého.
Bobkovišeň lékařská (Laurocerasus officinalis) - stálezelený keř nebo strom, dorůstající do výšky až 6 m, jehož všechny části jsou jedovaté. Účinnou látkou je kyanovodík, který se uvolňuje postupně, takže organismus je z většinou stačí z části vyloučit. Příznaky otravy jsou: zvracení, průjmy, zčervenání obličeje, vzrušení, bolesti hlavy, závratě, zesílené dýchání, spavost až ztráta vědomí.
Břečťan popínavý (Hedera helix) - stonky, listy i bobule tohoto oblíbeného, stálezeleného popínavého keře obsahují saponiny, hederin a další látky. Otravy černými, modře ojíněnými, tvrdými, hořce chutnajícími bobulemi mohou vyvolat zvracení, průjem a křeče, u dětí až s možnými smrtelnými důsledky. Pro nepoživatelnost plodů k nim však dochází řídce.
Cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium) - stálezelený keř nebo stromek, dosahující výšky 5 - 6 m, s charakteristickými kožovitými, vlnitě zprohýbanými, vykrajovanými, na obvodu ostře ostnitými listy, svrchu barvy leskle tmavozelené, vespod světle zelené. Plody v plné zralosti jsou korálkově červené, kulovité až vejčité peckovičky, které na větvičkách přečkávají zimu. Jed alkaloid je obsažen zejména v listech a plodech, nebezpečí otravy hrozí hlavně dětem při požití většího množství plodů. Otrava se projevuje zvracením, silnými průjmy a ospalostí.
Janovec metlatý (Sarothamnus schoparius, starší název je Cytisus schoparius) - 0,5 - 2 m vysoký keř, v květnu až červnu výrazně, žlutě kvetoucí keř, plody černohnědé lusky obsahující četná semena. Jeho jedem je alkaloid spartein, v malých dávkách působící dráždivě na dýchací centrum a zrychlující srdeční činnost, ve větším množství působí tlumivě. Příznakem otravy je zvracení, bolesti břicha, průjmy a křeče, při požití většího množství slabost, studený pot, rozšířené zorničky, poruchy srdečního rytmu.
Kalina obecná (Viburnum opulus) - keř až 4 m vysoký, jehož plody obsahují hořčinu viburnin, saponin a třísloviny, které mohou podráždit sliznici v žaludku a střevech s následkem zvracení a průjmu se sklonem ke kolapsu. Otravou nezralými plody, lákajícími svou šarlatovou červení, jsou ohroženy především děti. Podobně působí i plody kaliny tušalaj (Viburnum lantana).
Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) - keř 30 - 150 cm vysoký patří mezi naše nejjedovatější keře. Jedy jsou obsaženy ve všech částech rostliny, otravy se nejčastěji objevují u dětí v důsledku pojídání zářivě červených, poloprůsvitných plodů - peckovic, vzhledem připomínajících rybíz (ovšem hořké, pálivé chuti).Účinky jedů se projevují ve styku s pokožkou a sliznicemi zčervenáním, otoky, puchýři, po požití nastává pálení v ústech, slinění, otoky rtů a sliznice, dále nevolnost, kolikové bolesti břicha, zvracení a průjem, někdy krvavé, bolestivé močení, v konečném stádiu otravy slabost, bolesti hlavy, závrať, zvýšená tělesná teplota, těžký dech, zrychlený puls, smrt v kolapsu. Jako smrtelná dávka pro dítě se udává požití 10 - 12 plodů této rostliny. A i při lehkých otravách dochází k nevratnému poškození ledvin.
Pámelník obecný (Symphoricarpos albus) - plody tohoto opadavého, 1 - 2 m vysokého keře, jsou velmi oblíbené mezi dětmi jako tzv. "bouchací kuličky". V těchto bílých bobulích, dozrávajících postupně od září do listopadu, je však obsažena kromě saponinu další, dosud zcela neprozkoumaná látka, způsobující podráždění, případně záněty pokožky a sliznic. Případné požití plodů vede ke zvracení a průjmu, větší snědená množství mohou vést ke zmatenosti, v těžkých případech k bezvědomí.
Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) - plody tohoto keře jsou oblíbenou potravou ptáků, všechny části u nás rozšířeného keře však obsahují kromě jiného i glykosid ligustrin. Otrava ptačím zobem se projevuje žaludečními a střevními potížemi se silným zvracením, průjmy, křečemi a ochrnutím krevního oběhu. U dětí byly po požití černých bobulí zaznamenány dokonce smrtelné otravy.

Štědřenec převislý (Laburnum anagyroides) - až 7 m vysoký keř nebo stromek, zvaný zlatý déšť, upoutává svými zlatožlutými květy v převislých, 10 - 25 cm dlouhých hroznech na stopkách asi 12 cm dlouhých, od července dozrávající semena jsou uložená v luskách podobných fazolím. Jed - alkaloid cytisin - obsahují všechny části rostlin, nejvíce je ho v semenech. Půl až jednu hodinu po jeho požití se objevuje nevolnost, zvracení, silná žízeň, křeče, pocení, bolesti hlavy, kolaps krevního oběhu, škubání svalů, není výjimečné blouznění a halucinace. Otravy se nejvíce vyskytují u malých dětí, které sají sladký nektar z květů, udává se, že k otravě stačí 5 květů, 3 - 4 plody. Údaje o smrtelné dávce se liší (15 - 20 semen - některé prameny uvádějí pouze 2).
Vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum) - malý, max. 1 m vysoký keř, hnědými okrouhlými větvičkami a modře ojíněnými plody podobný borůvce, je však celkově větší než borůvka. Požití modře ojíněných, kulovitých nebo hruškovitých plodů (větších než u borůvky), obsahujících bezbarvou šťávu se sladkokyselou chutí, způsobuje nevolnost, zvracení, závratě, otupělost až stav narkomanie.
Z dalších jedovatých dřevin připomeňme alespoň:
Brslen evropský (Euonymus europaea), Jmelí bílé (Viscum album), Krušina olšová (Rhamnus frangula), Rojovník bahenní (Ledum palustre), Mahónie cesmínolistá (Mahonia aguifolium), Lionie - ptačí zob (Lyonia ligustrina), Řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica), Trnovník akát (Robinia pseudoacacia), Vistárie čínská (Wistaria sinensis), Zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum), Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), dále některé druhy rodů:
Mamota (Kalmia), Kustovnice (Lycium), Pěnišník (Rhododendron) a Škumpa (Rhus).

Některé dřeviny nejsou v tomto směru ještě zcela prozkoumány a u některých se názory na jejich toxicitu u různých autorů liší. V malém množství nebo po různých úpravách mohou být některé jedovaté rostliny užitečné, jako například listy z bobkovišně, které se používají k léčení, cesmíny se pro obsah kofeinu používá v Jižní Americe k přípravě nápoje nahrazujícího čaj, plody kaliny mohou najít po přemrznutí uplatnění v konzervárenském průmyslu, naopak požití většího množství čerstvých plodů jeřábu může vyvolat místní dráždivý účinek podobný drogám.

S použitím literatury uvedené na stránce "Poznámky".

Nahoru

Jedovaté sinice
Dojde-li, při pomalém proudění vody, jejím ohřátím na teplotu kolem 20 °C a při splnění dalších podmínek, k přemnožení sinic (cyanobakterií), projeví se to ve vodním ekosystému produkcí toxinů. Dnes je již skutečností, že toxiny sinic (cyanotoxiny) se stávají součástí nejen rekreačních nádrží, ale i nádrží s pitnou vodou.
Sinice a řasy
Jejich negativní účinky přitom nelze v žádném případě podceňovat. Americkými experimenty v jedné čínské oblasti, kde bylo padesát tisíc obyvatel odkázáno na zdroj vody s masovým rozvojem sinice r. Microcystis, se zjistilo, že i některá onemocnění, kterým bývají přisuzovány jiné příčiny, mohou být důsledkem působení sinic. Cyanotoxiny mají prokazatelný vliv na:
- oslabení imunitního systému
- způsobují malátnost a celkovou slabost, zažívací obtíže (zvracení, křeče, průjmy)
- respirační a alergická onemocnění (podráždění kůže, ekzémy, otoky, záchvaty kašle, dušení apod.)
- poruchy jater a další zdravotní potíže

- některými pokusy byla potvrzena silná schopnost těchto toxinů vyvolávat nádory kůže a jater.
Mikrocystis LR působí negativně na:
- pohlavní žlázy a vývoj plodu
- může dokonce vyvolat Dawnův syndrom
.
Pokud je působení toxinů sinic dlouhodobé, mohou zdraví ohrozit i mnohem nižší koncentrace než bylo původně doloženo při jednorázových pokusech. Naše znalosti o působení těchto látek jsou stále ještě nedostatečné a vědecké týmy upozorňují, že nebezpečí pro naše zdraví může být mnohem větší. Výzkumy ukazují, že i ty sinice, donedávna považovány za netoxické, mohou být nebezpečné. V laboratorních podmínkách byla při dlouhodobém působení na myši prokázána i toxicita pitné vody pocházející z nádrží s velkým výskytem sinic. Přitom podle výzkumů v roce 1999 byly vysoko toxické sinice zjištěny v 83 % nádrží v ČR, z toho 78 % sledovaných vodárenských nádrží (tj. s pitnou vodou).

Podle článku Blahoslava Maršálka: Vliv toxinů sinic na teplokrevné obratlovce a člověka v časopisu Živa č. 5/2004

Nahoru

Kde stojí olše, tam jsou sena nůše

Olše je věrnými průvodci mokřin a potoků. Dřevo nemají nijak kvalitní, to ale nic nemění na jejich užitečnosti. Kromě toho, že zpevňují břehy vodních toků a chrání je před podemíláním vodou, přispívají k obohacování půdy živinami. Na koříncích olší se totiž vytvářejí hlízky, v nich sídlí bakterie schopné vázat vzdušný dusík a přetvářet ho na organické sloučeniny. Půda je pod olšemi bohatší a kypřejší, vše na ní roste "jako z vody". To věděli už naši předkové a své poznatky si z generace na generaci sdělovali osvědčeným pořekadlem z titulku. U nás roste hlavně olše lepkavá a olše šedá. Třetí druh - keřovitá olšička zelená. - se vyskytuje vzácně v některých horských oblastech, např. v Novohradských horách.
Nahoru

Kolik světla propouštějí stromy

jedle 2 - 20 %
smrk 4 - 20 %
borovice 22 - 40 %
bříza 20 - 30 %
buk 2 - 40 %
dub 3 - 35 %
Světelné poměry v lesích závisejí na řadě činitelů - na druhu dřeviny, na stáří i na hustotě porostu. V extrémních případech pronikají v jehličnatém i listnatém lese na půdu jen 2-4 % dopadajícího světla.

Jak změřit výšku stromu

Nejjednodušší způsob, jak odhadnou výšku osamělého stromu, je za slunečného počasí změřit délku vlastního stínu a délku stínu stromu a jeho výšku při znalosti vlastní výšky jednoduše vypočítat trojčlenkou. A když za oblačného počasí na stín marně čekáte, můžete si pomoci poměrnou metodou. Potřebujete tyč vysokou 3 m a někoho, kdo ji podrží ve vzdálenosti 27 m od stromu. Sami si lehněte na zem o 3 m dále a přes tyč se podívejte na vrcholek stromu. Když kamarád na tyči označí místo, které protíná pomyslná přímka mezi vaším okem a vrcholem stromu, stačí už jen změřit výšku tyče od země k jeho prstu - strom je přibližně 10krát vyšší než tato vzdálenost. Není třeba snad dodávat, že třímetrovou tyčí změříte strom vysoký nanejvýš 30 m.

Anděra, Miloš. Encyklopedie naší přírody. Praha: Slovart, 2000. 1. vyd. ISBN 80-7209-231-6

Nový kultivar

Nedávno jsem zahlédl skupinku starších lidí, jak obdivují na chodníku před obchodem vystavené zboží, označené jako "Konifery směs". Zaujal je překrásný trpasličí cypřišek s jemně bíle stříkanými jehličkami. Žádný takový kultivar neznám a tak bych rád zjistil jeho jméno. Při bližším pohledu se ukázalo, že bíle kropenatý je i povrch substrátu a že panašování je způsobeno prosypáním perlitem, který uvízl v hustých chomáčcích jemných jehliček. Kdyby obchodník byl pečlivější a neznečistil povrch zeminy, mohl ten den udělat velký "kšeft". Dojem byl naprosto dokonalý...
(MM)

Živé ploty

Chtěl jsem pořídit několik ilustračních fotografií stříhaných živých plotů. Sledoval jsem během jízdy autem ploty u silnice a na trase 136 km dlouhé (Ústecký kraj) jsem nenašel jediný(!) ukázkově rostlý a udržovaný.
(MM) Nahoru

Nečekaně…

Také jste si všimli jaká nečekaná překvapení nám vrtošivá příroda připravuje v poslední době, jak nás dnes a denně musí těžce frustrovaní redaktoři "naší - vaší" televize bombardovat novými a novými nečekanými superšoky?
V pozdním podzimu nás nečekaně zaskakuje náledí, v zimě někdy dokonce až přes 10 cm sněhu a kruté mrazy, na jaře mokra a sucha, v létě zase sucha a mokra, až 33° vedra, bouřky, průtrže, a také (nedej bože) kroupy (!), celoročně pak vichřice, záplavy a kdoví jaká ještě boží dopuštění.
Nečekané extrémní výkyvy počasí způsobují nepředstavitelné a hlavně nečekané obtíže ve všech oborech lidské činnosti a mohou ohrožovat i naši samotnou existenci, když kupříkladu nečekaná tisíciletá povodeň překvapí v Neratovické Spolaně (vždyť taková povodeň už skoro tisíc let nebyla) a vypláchne od nich nečekaně vagony jedů na tisíce hektarů zemědělské půdy.

Koupil jsem si sandále - co kdyby po zimě přišlo nečekaně jaro?
(MM) Nahoru

(Nečekaná) Sucha a povodně na Labi

Nejstarší záznamy o mimořádném suchu:
Roky 962, 975-6, 988, 999, 1013-14, 1071, 1074, 1099, 1121, 1127, 1168, 1176, 1251, 1305, 1307, 1312, 1352, 1368, 1371, 1393, 1425, 1442, 1470, 1473-74, 1477, 1503-4, 1506, 1509, 1512, 1517, 1533, 1534, 1538 ...i lesové se místy horkem zapalovaly, studnice i dosti velké řeky vyschly..., 1540, 1546 ...Labe bylo možno přejít suchou nohou..., 1548 ... Labe přestalo téci již na sv. Ondřeje..., 1574, 1589, 1590, 1615-16 ...Labe mohlo přejít šestileté dítě..., 1637, 1647, 1660, 1665, 1699, 1707, 1711, 1726, 1746-47 ...mlejny nemohly mlíti..., 1754, 1787, 1780, 1809, 1825-26, 1832, 1834-35, 1842.

V době velkého sucha se poblíž Dolního Žlebu z Labe vynořuje "hladový kámen" s německým nápisem "Když mě vidíš plač" a českým "Neplač holka nenaříkej, když je sucho, pole stříkej".

Nejstarší záznamy o povodních:
V letech 962 ...až do moře vody velikou škodu činily... 1002, 1015 ...zatopilo Staré město v Drážďanech a Míšeň..., 1059 ...mnoho vsí se v Čechách potopilo..., Děčín byl zničen..., 1118 - výška hladiny 11,07 m, 1150, 1163, 1187, 1203 ...povodňové mnoho vsí zkazili okolo Oustí a Litoměřic... 1250, 1273 ...všechny mlýny polámala a mnoho lidí ztopila... 1350, 1342, 1400, 1428, 1432 (9,38 m) ...zahynulo mnoho lidí, Roudnice a Drážďany ztratily mosty, žádný mlýn neobstál..., 1437, 1501 (8,4 m) ...postihla Čechy, celé Německo, Moravu a Uhry..., 1566, 1570 (8,15 m), 1595 (7,12 m), 1598, 1655 (8,63 m), 1682, 1784 (8,91 m) ...zničeny obce, v Roudnici 32 domů, ve Štětí 72 domů, silně utrpěl Terezín a vůbec všechny obce kolem Labe..., 1799 (8,14 m), 1805 (9,2 m), 1824 (7,08 m), 1830 (8,11 m), 1845 (10,05 m) ...druhá největší známá povodeň...(s výjimkou té poslední)
(MM)

Podle:
Podzimek, Josef. Dolní Labe. Moravské tiskařské závody, n. p. Olomouc 1976. Nahoru

© VIA MM   Aktualizace: 8.01.2006 Návštěv: